Zajímavosti

Vřídelní kolonáda, dílo budící emoce

V roce 1975 uplynulo 50 let od otevření současné Vřídelní kolonády.

Demolice kolonády

V roce 1879 byla postavena litinová vřídelní kolonáda postavená podle plánů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera z Vídně. Jednotlivé dílce byly vyrobeny v salmovských železárnách v Blansku a v Karlových Varech byly pouze smontovány. V roce 1939 se ukázalo, že ocelové spojnice spojující jednotlivé díly jsou zrezivělé. Nebyl to nepřekonatelný problém. Bylo nutné vyměnit spojnice, samotná litinová kolonáda zkorodovaná nebyla. Jenomže nastupující nový režim se chtěl předvést nějakým monumentálním dílem. Kromě toho historické slohy tehdejší ideologii neodpovídaly, proto byla kolonáda demontována a nad Vřídlem byl postaven podle plánů inženýra Schnabla dřevěný přístřešek. Současně byla vyhlášena soutěž na novou kolonádu. Podle zadání mělo být vybouráno celé území od městského úředního domu (Stadthausu) až po most sv. Jana Nepomuckého a uvolněný prostor měl být využit pro jedinou monumentální kolonádu. Tomuto plánu by padla za oběť nejen řada historických domů, ale i krásná Tržní kolonáda a morový sloup. Zvítězil návrh profesora Mehrtense z Cách. Válečné poměry uskutečnění tohoto plánu naštěstí znemožnily.

Soutěž na novou kolonádu

V roce 1946 doplnil vedoucí městského stavebního úřadu Ing. Ladislav Kozák halu dřevěnou kopulí, kterou tvořilo osm dřevěných ramenátů. Protože dřevo bylo narušeno účinkem vody, byla tato kopule roku 1959 nahrazena novou ve stejné podobě. Hala Vřídla i hala nad pramenem Hygie byly uzavřeny prosklenými stěnami mezi dřevěnými sloupky. Roku 1947 byly zbořeny Vřídelní lázně. Prostor před kolonádou dostal parkovou úpravu. Před kolonádou se nacházela busta Karla Marxe, později přemístěná do ulice Petra Velikého. V této podobě kolonáda přetrvala 20 let. V roce 1960 byla vypsána soutěž na novou kolonádu, jejíž součástí byl i plán na stavbu balneoterapeutického ústavu, který se měl nacházet na Tržišti. Tržní kolonáda měla být zbořena a s ní i část domů v dnešní Lázeňské ulici. První cena nebyla udělena a druhou cenu získal návrh Ing. arch. Dr. Jaroslava Otruby. Protože nebyla první cena udělena, byla v roce 1961 vypsána soutěž znovu a dr. Otruba získal tentokrát první místo.

Stavba kolonády

Generálním dodavatelem byl určen Městský stavební podnik Karlovy Vary. Kolonáda měla být dokončena v roce 1972. Současně byly demolovány některé domy na Tržišti, na jejichž místě měl být postaven lázeňský ústav Fontána. Tento ústav měl současně sloužit k ubytování pacientů. S výstavbou kolonády však nastaly těžkosti. Městský stavební podnik se rozhodl odstoupit od smlouvy, protože mu Československé státní lázně nedodaly podklady včas. Původní rozpočet na stavbu kolonády činil 18 milionů Kčs, avšak posléze suma narůstala na 50 milionů, 70 milionů, 90 milionů a posléze dokonce na 110 milionů Kčs. V roce 1968 tam byl umístěn panel s oznámením, že roku 1968 bude zahájena stavba kolonády. Rok 1968 na panelu byl posléze přepsán na letopočet 1969 a pak na 1970 a toho roku byl nakonec panel odstraněn. Situace však zašla příliš daleko a od stavby nebylo možno ustoupit. Pro stavbu byla 13. července 1971 usnesením rady Městského národního výboru (dále jen MěstNV) Karlovy Vary jmenována komise, která měla sledovat průběh stavby. Komise navrhovala opatření k odstranění nedostatků a problémů, zajištovala spolupráci při řešení závažných problémů investorských i dodavatelských a nejméně jednou za půl roku podávala radě MěstNV zprávu. Finanční odbor měl zajistit dostatek pracovníků a Městskému stavebnímu podniku neměly být ukládány úkoly mimo město. Poté již stavba dále pokračovala. Kolonáda, jejíž náklady si vyžádaly 54 952 000 Kč, byla dána do provozu až 11. května 1975. Před kolonádou byla umístěna socha Jurije Alexejeviče Gagarina, jež byla původně zhotovena pro karlovarský internát, k čemuž nedošlo, a nyní se hledalo náhradní umístění. Podle této sochy pak kolonáda dostala jméno po Gagarinovi. Autory sochy byli manželé Antonín a Gisela Kuchařovi.

Kolonáda se skládá ze tří částí – hala pitných kúr, hala Vřídla a příčná centrální hala. V prostoru kolonády je pět pitných stojanů s vřídelní vodou o teplotě 70 °C, 50 °C a 30 °C. Autory pitných váz i skleněných výplní v příčné kolonádní hale byli Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová. Gejzír může vytrysknout až do výše 15 m, ale je uměle snižován na 12 m. Nad halou výtrysku Vřídla je prosklená koruna (otevřený pylon pro odvod páry) skládající se z trojúhelníkových ploch, které tvoří útvar připomínající skleněný krystal. Autorem návrhu koruny je Jan Fišar. Plochá střecha byla přístupna veřejnosti, čímž vznikl další promenádní prostor. Ze střešní terasy bylo možné vstoupit i do haly výtrysku Vřídla a sledovat Vřídlo z výšky. Z důvodu špatného technického stavu byly zahrady na střeše zrušeny a střecha je nyní nepřístupná. Před kolonádou se nachází malý sloupek jako pozůstatek kolonády Fellnera a Helmera.

Zbourat nebo opravit?

V roce 2011 se zjistilo, že za dobu své existence kolonáda zchátrala. Při stavbě se nevzaly v úvahu agresivní účinky vřídelní vody. Předpokládalo se, že bude prozatímně opravena a mezitím bude vyhlášena soutěž na novou kolonádu. V souvislosti s tím se objevila myšlenka nestavět zcela novou moderní kolonádu, která by se do historického centra nehodila, nýbrž postavit repliku litinové vřídelní kolonády z roku 1879. Stoupenci repliky sebrali podpisy a v roce 2018 provedli referendum. Většina občanů se vyslovila pro repliku, k závaznosti referenda však chybělo asi 200 podpisů. V roce 2023 proběhlo nové referendum se stejným výsledkem. Mezitím byla zahájena oprava, během níž se v tichosti myšlenka stavby nové kolonády opustila. Nyní se předpokládá, že opravená kolonáda zůstane v provozu ještě další desítky let a bude více využívána veřejností (koncerty, plesy a jiné kulturní akce). Snad se znovu zpřístupní střecha kolonády, na níž by mohl vzniknout nový promenádní prostor.

Co nahradí Gagarina?

V roce 1992 byla Gagarinova socha přemístěna k letišti, což bylo příhodnější umístění než v centru města. Kolonáda byla přejmenována na Vřídelní kolonádu. Na místě, které se uvolnilo odstraněním Gagarinovy sochy, byl roku 2004 postaven obelisk od Pavla Opočenského. Posléze město odmítlo Opočenskému zaplatit a obelisk byl odstraněn.

V květnu 2007 byly na severní straně vedle kolonády zřízeny kamenné sluneční hodiny autora Pavla Knapeka. Poté bylo zrekonstruováno podzemí, jež bylo zpřístupněno veřejnosti, která tak může vidět prostory, kde dochází k pokameňování předmětů.

Protože po odstranění Opočenského obelisku se znovu uvolnilo místo před jižním vchodem do kolonády, byla roku 2023 vyhlášena soutěž na zhotovení vhodného výtvarného díla. Z 25 návrhů byl vybrán návrh nazvaný Krasavec. Pítko má tvořit železný stojan, na němž se časem bude usazovat vřídlovec. Výtvarné dílo tak vytvoří sama příroda a bude se časem stále měnit.

Antonín Mařík, Státní okresní archiv Karlovy Vary

Reference a odkazy

Prameny a literatura:

Státní okresní archiv (dále jen SOkA) Karlovy Vary, fond Městský národní výbor Karlovy Vary, ukn 300–324, inv. č. 719–815.

SOkA Karlovy Vary, fond Okresní národní výbor Karlovy Vary, prozatímní karton č. 487.

BROSCHE, Wilfried. Stržení Vřídelní kolonády v roce 1939 a pokus o nové architektonické uspořádání kolem Vřídla. Historický sborník Karlovarska II. Karlovy Vary, 1994, s. 271–294.

Hanyková, Eva – Zeman, Lubomír – Špička, Milan. Karlovarské domy: architekti, stavitelé. Karlovy Vary, 2015, s. 67–69.

Karlsbad – Dokumentation: Die Stadt und ihre Stadtkreisgemeinden Berichte – Personenangaben – Zahlen; Dazu fünf Beiträge zu geschichtlichen und heimatkundlichen Themen. Wiesbaden, 1981.

Lázeňský časopis. Karlovy Vary, 1965–1975.

Pitný stojan před Vřídelní kolonádou v Karlových Varech: architektonicko-výtvarná otevřená jednofázová soutěž o návrh: katalog soutěžních návrhů. Karlovy Vary, 2023.

Zeman, Lubomír a kol. Vřídelní kolonáda v Karlových Varech. Karlovy Vary, 2022.

Obrázky:

1 Litinová kolonáda Fellnera a Helmera, 1893.

2 Fotografie přibližně z roku 1905 ukazuje, že Vřídelní kolonáda byla oblíbeným odpočinkovým místem lázeňských hostů.

3 Demolice Vřídelní kolonády v roce 1939.

4 Provizorní kolonáda s dřevěnou kopulí podle návrhu Ing. Ladislava Kozáka (1964).

5 Stavba kolonády na snímku, který byl pořízen asi v roce 1974.

6 Vřídelní kolonáda od Zámeckého vrchu, foto autor, březen 2026.

7 Vývěr Vřídla, foto autor, únor 2026.

8 Z litinové kolonády bylo ponecháno na památku torzo sloupku, foto autor, březen 2026.

O autorovi

PhDr. Antonín Mařík působí jako archivář ve Státním okresním archivu Karlovy Vary.

Další zajímavosti

Přejít nahoru