Městská rada v Chebu založila krátce před rokem 1270 špitál. Dřevěná či hrázděná budova špitálu stála těsně za hradbami města v bezprostřední blízkosti kostela sv. Bartoloměje, tehdy ještě zasvěceného sv. Duchu. Nejednalo se o nemocniční zařízení v dnešním slova smyslu. Ve špitálech až do novověku nacházel útočiště velmi omezený počet nemocných i jinak nemohoucích, starých a velmi chudých lidí. Špitál poskytoval především střechu nad hlavou a jídlo, zdravotní péči však pouze základní. Poté, co město postihl v roce 1270 ničivý požár, svěřil král Přemysl Otakar II. chebský špitál do rukou řádu křižovníků s červenou hvězdou. Provoz špitálu byl hrazen z výnosů majetku, který křižovníci spravovali, i z darů, nadací a almužen věnovaných měšťany. Obyvatelé špitálu, špitálníci, byli tehdy nazýváni „Arme Spitalkinder“, chudé děti špitálu. Městské špitály zaopatřovaly většinou pět až dvacet osob, v Praze se počty pohybovaly nejčastěji mezi 12–30 osobami, výjimkou byl křížovnický špitál u paty Juditina (později Karlova) mostu, který disponoval na přelomu 13. a 14. století kapacitou 85 lůžek. V chebském křížovnickém špitále žilo až do poloviny 17. století 36 chudých a nemohoucích lidí.
V archivu města Cheb je uložen pozoruhodný dokument, nevelký sešit v papírových deskách o rozměrech 17 x 20,5 cm, který původně patřil mezi dokumenty chebské křižovnické komendy. Sešit obsahuje 25 listů, všechny zápisy jsou v němčině a na jeho přebalu v překladu stojí: „Špitální jídlo, aneb soupis, jaké bylo chudým lidem ve špitálu předkládáno jídlo a co roku 1619 obdrželi.“ Sešit vedl patrně Ulrich Mayer, jehož funkci přesně neznáme, ale pravděpodobně byl špitálním hospodářem. První zápis z 21. února roku 1619 je svým obsahem výjimečný. Ulrich Mayer zde zaznamenal, jak poprvé vstoupil do špitálu se svou manželkou Margaretou a každému jednomu špitálníkovi dal celý muškátový oříšek, celý zázvor a 1 fenik, to vše pro lásku Boží a na poděkování. Zápis uzavřel krátkou modlitbou a svým podpisem. Pak již následuje soupis jídel, která byla denně špitálníkům předkládána od 21. února 1619 do března roku následujícího, společně s cenou použitých potravin. Na samém konci knihy ještě najdeme seznam 24 svátků, které se během této doby ve špitále slavily a při nichž špitálníci dostávali vyšší příděly jídla. Například na sv. Marka dostal každý špitálník k polévce dvě vejce, přilepšením byl také perník na sv. Martina, o 3. neděli adventní, v neděli 19. ledna a na Hromnice 2. února 1620, nebo devět slepic pro celý špitál o Vánocích, na Nový rok a na Tři krále. Tento „jídelníček“ je vlastně dokumentem účetní povahy, za tím účelem byl sepsán, zároveň je však také jedinečným dokladem umožňujícím nahlédnout do talíře špitálníků a chudých lidí vůbec. Jeho význam proto ocení všichni badatelé, které zajímá kulturní historie a každodenní život chudých a nejchudších vrstev společnosti raného novověku.
Co tedy lidé ve špitále jedli? Zdá se, že většinou polévku a namísto zákusku slaneček.
21. února 1619: hrachová polévka – k tomu použito ½ hrnku (chebská dutá míra, nádoba o objemu zhruba 9,3 litru), hrachu za 6 krejcarů, 1 lot (16 g) pepře za 3 kr., 1 lot zázvoru za 2 kr., 1 muškátový oříšek za 1 kr., 1 kventlík (4 g) hřebíčku za 1 kr., 1 ½ kventlík šafránu za 12 kr., 4 lžíce sádla za 4 kr. Každému slaneček (tedy 36 slanečků).
22. února: konopná polévka – ½ hrnku konopných zrnek za 6 kr., 1 lot pepře za 3 kr., ½ lotu zázvoru za 1 kr., 1 ½ kventlík šafránu za 12 kr., 4 lžíce sádla za 4 kr., 17 mázů piva za 21 kr., 3 mázy řediny za 3 denáry. Každému slaneček.
23. února: sýrová polévka – dobrý starý sýr za 6 kr., 1 lot zázvoru za 1 kr., ½ kventlík šafránu za 12 kr., 1 lot pepře za 3 kr., 2 muškátové oříšky za 2 kr., 1 kventlík muškátového květu za 1 kr. 3 dn., podmáslí a mléko za 28 kr. Každému slaneček.
24. února: horké pivo – 20 mázů piva za 26 kr. 2 dn., 1 lot pepře za 3 kr., ½ lotu hřebíčku za 2 kr. 3 dn., 2 muškátové oříšky za 2 kr., skořice za 2 kr., 3 lžíce omastku za 4 kr., cibule za 12 kr. Každému slaneček.
Hana Knetlová, Státní okresní archiv Cheb
Reference a odkazy
Prameny
SOkA Cheb, fond 1, kart. 358, fasc. 484, inv. č. A 2097/15, Spittel Fleisch oder Verzeichnus, wie den armen Leutten, das Essen zu das Spitel gereicht wurdt, und laut dess Registers Anno 1619 verrichtet.
O autorovi
Mgr. Hana Knetlová působí jako archivářka ve Státním okresním archivu Cheb.





























