Zajímavosti

Slavnostní odhalení pamětní desky Josefa Václava Sládka ve Zbiroze

Se Zbirohem je spjat významný básník a překladatel Josef Václav Sládek, který se zde narodil 27. října 1845 a zemřel 28. června 1912. Zbiroh si jeho památku připomíná pamětní deskou zasazenou v roce 1919. V rodném domě se dnes nachází básníkovo muzeum.

Poslední léta života trávil Sládek ve Zbiroze, kde také 28. června 1912 zemřel. Ačkoliv to nebylo jeho přání, církevní pohřeb mu byl vypraven z jeho domu, odkud průvod pokračoval na nádraží a následně do Prahy, kde probíhala další část obřadu. Autor fejetonu, který vyšel rok po básníkově smrti, připomínal, že Sládek jako básník českého venkova nebyl ze Zbiroha doprovázen početnými davy, jak by se dalo očekávat.

Možná i tato pachuť s básníkovým posledním rozloučením se Zbirohem přispěla k tomu, že se již na podzim 1912 začalo v několika zbirožských spolcích mluvit o zřízení pamětní desky na jeho rodném domě čp. 28 v horní části náměstí. Na výborové schůzi Čtenářského spolku Zbiroh 28. září 1912 přednesl výzvu na zřízení pamětní desky nebo pomníku místní knihovník a učitel Václav Široký, jenž se dlouhodobě věnoval osvětě. Byl autorem prvního pojednání o historii Zbiroha, jež vyšlo v roce 1930. Později se stal ředitelem měšťanské školy a starostou města.

Jeho návrh na pořízení pomníku nebo desky podpořili i dlouholetý předseda čtenářského spolku a učitel František Kraisinger a další členové. Již v říjnu 1912 byl pro tyto účely zřízen zvláštní fond, do něhož jako základ věnoval spolek ze svých prostředků 50 korun (dále jen K). Spolek měl kolem 58 členů, kolektivními členy bylo město Zbiroh a spolky živnostenský, Sbor dobrovolných hasičů Zbiroh a divadelní odbor tělocvičné jednoty (dále jen TJ) Sokol Zbiroh, jenž věnoval ještě na podzim 1912 fondu 10 K.

V okresním sdružení Dorostu českého venkova na Zbirožsku přišel s myšlenkou zasazení pamětní desky učitel Josef Šefl. V říjnu 1912 informoval o tomto záměru město, od něhož chtělo sdružení získat podporu. Na konci října 1912 se spojil Čtenářský spolek Zbiroh s okresním sdružením Dorostu českého venkova na Zbirožsku a prohlásil, že sbírky povedou samostatně, ale za stejným účelem. To stvrdili ve Zbiroze 24. října 1912 starosta čtenářského spolku František Kraisinger a místopředseda sdružení Ludvík Opatrný. Dále se lze v dobových novinách dočíst, že s myšlenkou na uctění Sládkovy památky přišel i člen okresního hospodářského sdružení Antonín Maxa z Medového Újezdu, na jehož podnět sdružení ze svých prostředků uvolnilo na pamětní desku 50 K.

Počáteční poněkud rozhádané vztahy několika korporací se uklidnily a nadále byl již postup jednotný. Zazněl také názor, že „bylo by ovšem Zbirovským i celému okresu ke cti, kdyby na domek byla zasazena umělecká plaketka místo kovové desky s mrtvým nápisem, který ostatně nikdy oko cizince k sobě příliš neláká.“

Následovaly koncerty, divadelní představení a přednášky (např. cestovatele Aloise Svojsíka) konané ve prospěch sbírky. Mimo to přispěli i jednotlivci – např. místní advokát JUDr. Jan Pohl (5 K), lékárník Josef Koenig (11 K) a prof. Josef Jedlička (30 K). Na zasedání městského zastupitelstva 15. října 1912 proběhla sbírka mezi přítomnými, která vynesla 57 K. Někdy v listopadu 1912 přispěl i Alfons Mucha, a to 20 K. Příspěvky se utěšeně rozrůstaly, vybíral je ředitel měšťanské školy František Sekyrka. Přispívaly i okolní korporace – např. TJ Sokol Beroun, města Plzeň a Mýto, obce Holoubkov a Komárov, Okrašlovací spolek ve Zbiroze a školy z Rokycan. Pro správu financí byl zřízen účet u Okresní hospodářské záložny ve Zbiroze, část peněz byla soustředěna v Poštovní spořitelně.

Připojil se také Sokol, který památku básníka uctil při společném cvičení Sokolské župy Rokycanovy 25. května 1913 v sále a zahradě hotelu Borek u Zbiroha. Mimo ukázky cvičení a pochodů byla součástí přednáška dr. Alberta Pražáka, zazněly také recitace z prací Sládkových v podání bratra Zítka a zapěly sbory Ozvěna z Komárova a Záboj z Rokycan. Návštěvníků se sešlo hodně, vstupné činilo 50 haléřů za osobu a výnos byl věnován Sládkovu fondu.

Také okresní sdružení Dorostu českého venkova na Zbirožsku pořádalo 13. července 1913 na Borku slavnost ve prospěch Sládkovy desky. Pro tuto příležitost vydalo umělecky provedené pohlednice s poprsím a Sládkovým rodným domkem po 10 haléřích a vkusné medailonky po 12 haléřích.

Když se do října 1913 podařilo vybrat již 1 tisíc K, byl požádán malíř Alfons Mucha, aby doporučil nějakého umělce, který byl desku zhotovil. Mucha v té době pracoval na zbirožském zámku na cyklu Slovanská epopej. Na jeho radu byl osloven akademický sochař Antonín Odehnal. Mucha předal členům čtenářského spolku náčrt desky, jak by si ji představoval. Není však jasné, zda Odehnal postupoval podle této idey. V únoru 1914 zhotovil návrh desky o rozměrech 100 x 70 cm. Po několika menších úpravách (vlasy, vousy a náklon hlavy) bylo zadáno její odlití do bronzu. Mucha slíbil Zbirožským, že kdykoliv bude v Praze, navštíví Odehnala a bude sledovat postup prací. Na desku se v Praze byli podívat také Václav Nový, Sládkův synovec a vdova po něm, kteří žádali ještě drobné úpravy portrétu.

Počítalo se s tím, že deska bude odhalena v roce 1914, avšak válečné události plány změnily. Na výborové schůzi čtenářského spolku se 11. srpna 1914 projednávala zpráva sochaře Odehnala, že musel narukovat do války a že dokončení desky předal svému příteli, akademickému sochaři Karlu Pavlíkovi. Dne 28. září 1914 přivezl sochař Pavlík desku do Zbiroha, bylo mu vyplaceno 1400 K a deska byla prozatím uložena v měšťanské škole.

„Podoba básníka je na ní velmi dobře vystižena, zejména smutný, trpitelský jeho výraz a charakteristické naklonění hlavy.“ Na dolní části desky je původní vzhled jeho rodného domku, v pozadí věnec z lipových ratolestí. Deska je opatřena pouze letopočty narození a úmrtí a jménem básníka.

Během války se uvažovalo o tom, že deska bude na dům zasazena bez slavnostního odhalení. Projednalo se to i s tehdejším majitelem domu, Sládkovým synovcem Novým, a padl i termín 28. června 1916 na výročí básníkova úmrtí, ani to se však nepodařilo zrealizovat.

Po vzniku Československé republiky se nabízela jako první vhodná příležitost odhalit desku na výročí básníkova skonu 28. června 1919. Termín byl dopředu avizován, aby nedošlo ke kolizi s jinou akcí, a po dlouhé válečné době se mohla ve Zbiroze konat první národní slavnost za účasti celého Podbrdska. Pro dramatické události na Slovensku, kde do poloviny června 1919 obsadila maďarská armáda více než dvě pětiny území a byla vyhlášena Slovenská republika rad, byla Sládkova slavnost odložena na 31. srpna 1919.

Celý poslední týden v srpnu 1919 se konala ve škole Sládkova výstava. V předvečer slavnosti 30. srpna se v sále radnice uskutečnil slavnostní koncert operních pěvců Heleny Hájkové a Čeňka Sudy za doprovodu pěveckého sboru Hlahol.

Slavnost odhalení se konala v neděli 31. srpna 1919 od 10.30 hodin. Od rána byly připraveny speciální povozy, které přivážely návštěvníky z vlakové stanice Zbiroh-Borek. Na náměstí se řadil průvod, v němž byly zastoupeny všechny spolky, některé i krojované. K pochodu jim hráli hudebníci z kapely komárovských železáren. Průvod byl uvítán starostou města Ignácem Razímem a předsedou slavnostního komitétu. Na úvod zazněl chorál Jindřicha Jindřicha na motivy slov básníka Sládka v podání sborů ze Zbiroha, Hořovic, Rokycan a Komárova. Poté následovaly projevy – za městskou radu ho přednesl učitel a radní František Kraisinger a za komitét učitel Václav Široký. Hlavní proslov měl literární historik dr. Albert Pražák a po něm zazněla státní hymna. Ministerstvo osvěty a vyučování zastupoval na slavnosti Stanislav Kostka Neumann, českou univerzitu prof. Josef Drachovský a Českou akademii spisovatelů František Herites. Nechyběl ani okresní hejtman Bohumil Stříbrný z Rokycan, za Republikánskou stranu československého venkova se dostavil spisovatel Petr Fingal, za místní organizaci Národní demokracie v Rokycanech nechyběl redaktor Jan František Hejrovský a město Rokycany zastupoval tajemník Josef Rybář. Za Sládkovu rodinu se slavnosti účastnila vdova Marie a dcera Helena. Dále bylo na programu odevzdání desky do ochrany města, slovenská národní hymna a píseň Hej Slované, opět v podání Hlaholu. Odpoledne se konalo veřejné sokolské cvičení. Ve 14 hodin vyšel ze Zámostí průvod na cvičiště v zámeckém parku, opět za doprovodu komárovské kapely. Představili se žáci a žákyně, skupiny a dorostenky a Hořovičtí předvedli šerm holí. Po cvičení následoval ještě koncert a večer sokolský věneček na radnici a zábava v hotelu Borek. Na slavnosti byly prodávány pohlednice s motivem Sládkovy pamětní desky.

„Slavnost vydařila se nad očekávání, město okrášleno cennou a trvalou památkou, jíž si básník plně zasloužil.“

Hana Hrachová, Státní okresní archiv Rokycany

Reference a odkazy

Prameny a literatura:

Státní okresní archiv (dále jen SOkA) Rokycany, fond Čtenářský spolek „Zbiroh“, Zbiroh.

SOkA Rokycany, fond Městský národní výbor Zbiroh, kniha K 119, inv. č. 187.

Ctitelům Jos. V. Sládka. Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1912, roč. XI, č. 43 (12. 10.), s. 8.

Divadlo ve Zbiroze. Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1913, roč. XII, č. 2 (22. 3.), s. 7.

Feuilleton Za Jos. V. Sládkem (K prvnímu výročí jeho úmrtí). Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1913, roč. XII, č. 27 (5. 7.), s. 2.

Na zřízení pamětní desky Jos. V. Sládkovi. Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1913, roč. XII, č. 38 (20. 9.), s. 4.

Oslava Sládkova. Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1913, roč. XII, č. 23 (7. 6.), s. 4.

Památce podbrdského pěvce Jos. V. Sládka. Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1913, roč. XII, č. 22 (31. 5.), s. 2.

Památku básníka Podbrdska. Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1913, roč. XII, č. 13 (29. 3.), s. 2.

Pohřeb zesnulého básníka J. V. Sládka. Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1912, roč. XI, č. 28 (6. 7.), s. 6.

ŠIROKÝ, Václav. Pamětní deska na rodném domě Jos. V. Sládka ve Zbiroze. Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1919, roč. XVIII, č. 35 (30. 8.), s. 1.

Vzpomínku na paměť básníka J. V. Sládka. Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1913, roč. XII, č. 21 (24. 5.), s. 2.

Zbiroh básníku Sládkovi. Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1912, roč. XI, č. 47 (9. 11.), s. 5.

Zbiroh (Sládkova slavnost). Žďár: neodvisle politický týdenník pro okres Rokycanský, Zbirovský, Hořovický, Blovický, Kralovický, 1919, roč. XVIII, č. 19 (10. 5.), s. 3–4.

Obrázky:

1 Pamětní deska Josefa Václava Sládka na dobové pohlednici, soukromá sbírka.

2 Sládkův rodný dům na náměstí ve Zbiroze, Jde o pátý dům zprava, soukromá sbírka.

3 Básník Sládek na břehu rybníka ve Zbiroze na sklonku svého života.

4 Pozvánka na divadelní představení ve prospěch Sládkova fondu.

5 Pamětní deska je umístěna nad vstupem do muzea, foto autorka, duben 2026.

O autorovi

PhDr. Hana Hrachová, Ph.D., působí jako vedoucí Státního okresního archivu v Rokycanech.

Další zajímavosti

Přejít nahoru