Zajímavosti

Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi (1894–1972), politik a vizionář

V listopadu roku 2024 uplynulo 130 let od narození strůjce myšlenky sjednocené Evropy Richarda Mikuláše Coudenhove-Kalergi (1894–1972). Tento politik a vizionář strávil své dětství a mládí na západě Čech. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stal jejím občanem a od Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše získal podporu pro svou vizi sjednocené Evropy.

Narodil se 16. listopadu 1894 v Tokiu jako druhorozený syn rakousko-uherského diplomata Heinricha Coudenhove-Kalergi (1859–1906) a jeho japonské manželky Mitsuko Aojama (1874–1941). Když mu byl jeden rok, rozhodl se jeho otec opustit diplomatickou kariéru a věnovat se správě českých statků. Rodina se vydala v lednu 1896 parníkem Gisela z Kóbe přes Hongkong, Singapur, Ceylon, Indii, Arábii a Egypt do Terstu a odtud do Poběžovic.

Své dětství a mládí strávil Richard Coudenhove-Kalergi na západě Čech na rodových sídlech, na zámku v Poběžovicích, v bývalém klášteře Pivoň a na loveckém zámečku Dianahof. V Poběžovicích se Richardovým rodičům narodilo dalších pět dětí. Richard přezdívaný v rodině „Dicky“ byl v Poběžovicích vzděláván domácími učiteli, využíval bohatou zámeckou knihovnu a debatoval se svým otcem Heinrichem Coudenhove o filosofii a náboženství. Na Poběžovicích sepsal Richard v roce 1912 základy své pozdější disertační práce o objektivitě jako základním principu morálky.

Sjednocení jako alternativa k sebezničení

Po roce 1918 se Richard Coudenhove-Kalergi stal občanem Československa, většinou však pobýval v Rakousku a ve Francii. Rodové sídlo v Poběžovicích zdědil jeho starší bratr Johann (1893–1965), se kterým se Richard v názorech většinou rozcházel.

V roce 1920 navštívil Richard Coudenhove-Kalergi prezidenta Masaryka na Pražském hradě a požádal ho, aby se jako respektovaný státník ujal iniciativy sjednocení Evropy. Masaryk mu slíbil podporu s tím, že se jako prezident nově vzniklého státu nemůže v projektu osobně angažovat. Edvard Beneš vybavil Richarda Coudenhove-Kalergi československým diplomatickým pasem, díky němuž získal přístup mezi evropské politiky. Vizi sjednocené Evropy jako záruky před dalšími konflikty hrozícími od Německa a Ruska publikoval Richard Coudenhove v tisku v roce 1922 a v následujícím roce ji rozpracoval v knize Pan-Evropa. První české vydání knihy Pan-Evropa vyšlo v roce 1926 v překladu Olgy Laurinové v nakladatelství Aventinum. Obálku navrhl malíř Josef Čapek a předmluvu napsal Edvard Beneš.

Na rozdíl od mnoha členů šlechtických rodin včetně svých dvou bratrů si Richard Coudenhove-Kalergi nezadal s totalitními režimy v Německu a Japonsku, které stály za rozpoutáním druhé světové války. Zároveň však Coudenhove choval na počátku 30. let určité sympatie k Benitu Mussolinimu. Ale již v roce 1931 varoval, že pokud se k moci v Německu dostane Hitler, bude to pro Evropu znamenat katastrofu. Po nástupu nacismu se stal Coudenhove terčem německé propagandy a emigroval do USA. Jeho idea sjednocené Evropy se začala uskutečňovat až ve druhé polovině 20. století.

Osobní život

Richard Coudenhove-Kalergi byl třikrát ženatý. V roce 1914 se k nelibosti své matky oženil s o třináct let starší herečkou Idou Rolandovou (1881–1951), která ho podporovala v jeho úsilí. Po smrti Idy Rolandové uzavřel roku 1952 sňatek s Alexandrou von Tiele, roz. Bally (1898–1968). V roce 1969 se oženil s Melanií Benatzky Hoffmannovou (1905–1983), vdovou po skladateli Ralphu Benatzkym. Navzdory svým třem manželstvím zemřel Richard Coudenhove-Kalergi jako bezdětný dne 27. července 1972 v rakouské obci Schruns. Jeho ostatky byly uloženy v japonské skalní zahradě v Grubenu poblíž Gstaadu ve Švýcarsku. Na jeho hrobě je nápis „Pionnier des États-Unis d’Europe“ (Průkopník Spojených států evropských).

Ve Státním oblastním archivu v Plzni na pracovišti v Klášteře u Nepomuku je uložen archivní fond Rodinný archiv Coudenhove. Fond obsahuje osobní dokumenty, publikace, rodinnou korespondenci a fotografie Richarda Coudenhove-Kalergi z období od jeho narození do počátku 2. světové války. Ve švýcarském Kantonálním archivu Vaud je uložena sbírka dokumentů k činnosti Richarda Coudenhove-Kalergi v panevropském hnutí ve 20. století.

Marie Mírková, Státní oblastní archiv v Plzni, 5. oddělení

Reference a odkazy

Prameny a literatura:

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Rodinný archiv Coudenhove, kar 131, 139–142, 145b, 169a, 174.

COUDENHOVE-KALERGI, Richard Nicolaus. Pan-Evropa. Praha, 1926.

TÝŽ. Život pro Evropu. Domažlice, 2024.

HORČIČKA, Václav – ZUMR, Jan – ŽÁKOVÁ, Michaela – ŽUPANIČ, Jan. Šlechta bez monarchie: staré elity posthabsburské střední Evropy 1918–1938, Praha, 2025.

LIŠKA, Václav. Richard Nicolaus, hrabě Coudenhove-Kalergi-Balli: pokračovatel myšlenek Jiřího z Poděbrad ve 20. století. [Praha], 2022.

PAVELEC, Petr. Richard Coudenhove-Kalergi a jeho vize evropského sjednocení: 1922–2022: 100 let. Domažlice, 2022.

O autorovi

Mgr. Marie Mírková působí jako archivářka ve Státním oblastním archivu v Plzni, 3. oddělení, pracoviště Klášter u Nepomuka.

Další zajímavosti

Přejít nahoru