Zajímavosti

Pamětní listina z pomníku padlým v Touškově

V říjnu 2024 byla Městem Město Touškov předána do péče Státního okresního archivu Plzeň-sever se sídlem v Plasích pamětní listina pomníku padlým v první světové válce, která se stala cennou součástí zde uloženého archivního fondu Archiv města Město Touškov.

Německý pomník ukrytý pod zemí

Německy psaná listina na transparentním papíru o rozměrech 400 x 640 mm byla objevena unikátním způsobem. Na počátku roku 2024 se totiž město rozhodlo revitalizovat prostranství u kostela na nový komunitní prostor. Stavební firma, která úpravu pozemku prováděla, byla předem upozorněna, že v dané lokalitě kdysi stával pomník padlým vojákům z první světové války, který byl považován za ztracený. Dne 7. června 2024, v poslední den prací, byl ukrytý pomník asi 30 cm pod zemí znovu objeven. Přečkal zde téměř nepoškozený 76 let. Další překvapení ale čekalo v betonovém základu samotného pomníku. Obsahoval kovovou časovou schránku s listinou sepsanou při příležitosti slavnostního odhalení pomníku v roce 1932. Autor, zřejmě předseda výboru zřízeného pro postavení pomníku, Hans Bayer zde líčí peripetie spojené s jeho vznikem.

O pomníku padlým se poprvé začalo uvažovat roku 1921 a počítalo se, že bude věnován obětem z obcí farního obvodu a okolí, tedy z Touškova, Bdeněvsi, Myslinky, Doubravy, Újezdu nade Mží, Čemin, Kůští, Kozolup a Dolního Vlkýše. V druhé polovině 20. let 20. století byl zřízen jednadvacetičlenný výbor k jeho postavení, v jehož čele stál Josef Pschürer. Ten pověřil stavebníka Franze Roschera vypracováním plánu a vytipováním vhodného místa pro budoucí pomník. Výbor se tehdy usnesl, že stavba by měla připomínat Valhallu (pravděpodobně tu u Řezna) a měla být postavena na Šibeničním vrchu. Vypracováním dalších dvou projektů byl pověřen Franz Fleisner. Tyto plány ale roku 1930 nevyšly, protože ostatní obce nesouhlasily s obrovským rozpočtem 15 tisíc korun na stavbu a hromadně tedy z iniciativy vystoupily. A tak představitelé Města Touškova rozhodli, že vybudují památník pouze pro touškovské padlé.

Voják se smrtkou za zády

Nový dvanáctičlenný výbor v čele s Hansem Bayerem vypsal další výběrové řízení na projekt pomníku. Přihlásilo se 99 návrhů, z nichž byl dne 31. března 1932 vybrán ten od akademického sochaře Johanna Adolfa Mayerla z Františkových Lázní. Pomník emotivně zobrazuje rakousko-uherského vojáka, za nímž stojí smrtka. Smrtka, symbolizovaná lebkou, má položenou ruku na vojákově rameni a drží kosu. Místo pro pomník bylo zvoleno v rohu bývalé školní zahrady.

Na schůzi městského zastupitelstva ze dne 16. června 1932 bylo schváleno, že město převezme péči o pomník. Po výboru ale zastupitelstvo žádalo, aby jasně definoval, jaká bude náplň jeho budoucích povinností. Městská rada se dne 28. července usnesla, aby byl kovový kříž ozdoben mašlí na památku padlých a možná jako symbolem patronátu města. Slavnostní odhalení pomníku se konalo dne 31. července 1932 za účasti členů výboru, představitelů města, církve a široké veřejnosti. Pomník byl vysvěcen a předán do opatrování města.

Vzácná archiválie, listina objevená v časové schránce památníku padlým v 1. světové válce, byla po převzetí archivem poslána do restaurátorské dílny v Horšovském Týně ke konzervaci a vyčištění.

Eva Němečková, Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích

Reference a odkazy

Prameny:

Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, fond Archiv města Město Touškov, Pamětní listina pomníku padlých v 1. světové válce z Města Touškov 1932, fas 1.

Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, fond Archiv města Město Touškov, Protokoly ze schůzí městského zastupitelstva 1930–1933, ukn 57.

Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, fond Archiv města Město Touškov, Protokoly ze schůzí městské rady 1928–1933, ukn 59.

O autorovi

Mgr. Eva Němečková, Ph.D. působí jako archivářka ve Státním okresním archivu Plzeň-sever se sídlem v Plasích

Další zajímavosti

Přejít nahoru