Zajímavosti

Opisy chodských majestátů

Proslulé chodské majestáty byly už před staletími v přítomnosti jejich někdejších majitelů (Chodů) zničeny. Znění majestátů je známo z opisů. Jedny z těchto opisů uchovává archivní fond Archiv města Domažlice v knize opisů z roku 1527 (inv. č. 64, kniha č. 1, stará sign. IB1394).

Od stvrzení prvního privilegia uplynulo již 700 let. První z majestátů udělil Chodům Jan Lucemburský dne 16. března 1325. Toto privilegium přiznávalo domažlickým Chodům na jejich soudu táž práva, která užívalo královské město Domažlice, a umožňovalo jim vzhledem k jejich povinnostem, které plnili vzdáleni od města, docházet k soudu jen jednou za čtyři neděle. V listině jsou prvně vyjmenovány i některé privilegované chodské vsi: Postřekov, Klenčí pod Čerchovem, Draženov, Újezd, Tlumačov, Mrákov, Klíčov, Pocinovice a Chodská Lhota.

V průběhu tří století obdrželi domažličtí Chodové 24 privilegií od králů Jana Lucemburského, Karla IV., Václava IV., Ladislava, Jiřího z Poděbrad, Vladislava Jagellonského, Ludvíka Jagellonského, Ferdinanda I., Maxmiliána II., Rudolfa II., Matyáše a rovněž Fridricha Falckého. Listinu od posledně jmenovaného panovníka však Chodové dokonce odmítli, protože nesouhlasili s dodatkem o právu Domažlických.

Chodské majestáty a spory s vrchností

Ve svých protestech proti vrchnostem se Chodové s vroucí vírou o tyto listiny opírali a v zápalu boje i nevědomosti se domáhali rovněž práv, která byť jim nebyla nikdy písemně kodifikována, přežívala na úrovni zvykového práva a v povědomí celých generací Chodů zůstávala v průběhu staletí silně zakořeněna.

Originály listin bývaly nejprve uloženy u chodského soudu úřadujícího na domažlickém hradě. Po vypuknutí sporu se švamberskou zástavní vrchností si Chodové majestáty odnesli do své vlastní úschovy. V roce 1558 musely být listiny jako důkazní prostředek k vyřešení konfliktu předloženy královským úředníkům v Praze. Odtud putovaly po dvou letech do Domažlic, kde byly uloženy spolu s pečetidlem chodské obce a korouhví. Za další dva roky byly znovu doručeny k přezkoumání české komoře a na Chodsko se vrátily v roce 1565 a byly uloženy v jedné z chodských vsí. V roce 1612 byli Chodové vyzváni, aby svá pergamenová privilegia uložili v Domažlicích na hradě, vymohli si tedy alespoň to, že oni budou mít od truhlice klíč. Pravděpodobně poté, kdy si nechali potvrzovat listiny králem Fridrichem Falckým, Chodové uschovali listiny zase v některé ze svých obcí.

Privilegia zůstávala v rukou Chodů i v začátcích sporu s Lamingenem a dokonce i po roce 1668, kdy jim císař nařídil perpetuum silentium (ukončení vymáhání starých práv). Až v době velkého selského povstání v roce 1680, kterého se Chodové ovšem neúčastnili, museli pergameny odevzdat. Neuposlechli však docela a ponechali si dva, které považovali za zásadní. S těmi pak roku 1692 odjeli vyslaní delegáti do Vídni k císaři opět orodovat za svá zneuznaná práva. Když chodské delegaci došly peníze, ponechala listiny v zástavě v hostinci. Pozdější pátrání vídeňských císařských úřadů po těchto pergamenech bylo neúspěšné a listiny zůstaly navždy nezvěstné. Ostatní listiny byly při nejznámější chodské rebelii v pražské místodržitelské kanceláři před zraky Chodů zničeny. Originály tedy neexistují, v registratuře českého místodržitelství zůstal uložen pouze korigovaný, pečetí neopatřený a neexpedovaný pergamenový koncept privilegia krále Matyáše z roku 1612.

Nejstarší v archivu uložený písemný doklad pro Domažlice

Drobný sešit uložený ve fondu Archiv města Domažlice jako kniha č. 1 pochází z roku 1527 a je tedy zřejmé, že v něm zapsané opisy se týkají pouze části chodských privilegií. Obsahuje též opisy listů týkajících se města Domažlic – např. opis listiny Jana Lucemburského z roku 1321, jíž osvobozuje dvůr Albrechta Fureyra v Dmoutě od všech platů a připojuje jej k městu Domažlice. Tím tato kniha opisů uchovává znění nejstaršího písemného dokladu pro Domažlice, který je k dispozici v okresním archivu.

Radka Kinkorová, Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně

Reference a odkazy

Prameny a literatura:

Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně, fond Archiv města Domažlice.

Čelakovský, Jaromír, ed. Privilegia královských měst venkovských v Království českém z let 1225 až 1419 = Privilegia regalium civitatum provincialium Regni Bohemiae annorum 1225–1419. V Praze, 1895. xxxii. Sbírka pramenů práva městského království Českého = Codex juris municipalis regni Bohemiae; díl II.

Roubík, František, ed. Chodské majestáty. V Praze, 1940.

O autorovi

Mgr. Radka Kinkorová působí jako vedoucí Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně.

Další zajímavosti

Přejít nahoru