Slavnostní zahájení výstavy
Výstava byla slavnostně zahájena v neděli 9. srpna 1925 před budovou sokolovny, na jejímž balkonu byla umístěna socha prezidenta Masaryka ozdobená květinami. Přesně o 9. hodině zazněly fanfáry z Libuše v podání oblíbené domácí kapely Jana Mestla a přítomné návštěvníky z blízka i z dáli přivítal řídící učitel Ferdinand Wenig, předseda výstavního výboru. Zahájení výstavy se zúčastnila rovněž řada vzácných hostů a zástupců korporací – např. hejtman Karl Liebscher z Horšovského Týna, ředitel holýšovské sklárny Constant Pierre, poslanci František Lukavský a Jakub Mach, za zemědělskou radu Tomáš Janovec (mimochodem předseda výstavy pořádané zde roku 1905, na niž tato výstava symbolicky navazovala) a další, z nichž někteří rovněž pronesli pár slov na uvítanou.
Co a kde bylo k vidění
Součástí výstavy, která byla po skončení hodnocena jako jedna z nejlepších venkovských výstav v republice, byla i výstava učňovských prací ve škole. Ve školní budově zabraly expozice 12 tříd, v nichž byly umístěny nejen práce učňovské, ale i živnostenské (asi na 100 vystavovatelů z řad obuvníků, řezbářů, kamnářů, sedlářů, kloboučníků nebo krejčích), a také výstava starožitností (např. měšťanské pokoje z roku 1796 a z počátku 19. století, selská světnice nebo výstava porcelánu) a obrazárna malířů-rodáků (Mathauser, Bayer, Maršálek, Amerling ad.). Jedna z místností byla věnována i zemědělství a návštěvníci si zde mohli prohlédnout ukázky hospodářských plodin (např. řepu cukrovku ze statku v Čečovicích), obilí nebo nový způsob hnojení ledkem.
Druhá část výstavy se nalézala na prostorném letním cvičišti u sokolovny a byla určena především pro prezentaci firem těžkého průmyslu – ať už pod širým nebem (hospodářské stroje, automobily, motocykly), nebo v sedmi pavilonech a několika menších stáncích. Při levé straně sokolovny se nacházel pavilon trauttmansdorffského pivovaru staňkovského, kde se čepovalo 12° pivo světlé i tmavé a kuchyně při restauraci nabízela uzenářské výrobky. Po večerech tam 18členná kapela staňkovských tamburašů bavila hosty. Dále tu byl i hudební pavilon, v němž o nedělích koncertovala 28členná kapela Josefa Mestla (pavilon byl po skončení výstavy ponechán na místě a darován Sokolu).
V dalších pavilonech se prezentovaly úspěšné místní firmy František Kreysa, Josef Klement, František Trnka, Bratři Herianové a sklárna Staňkov–Holýšov. Pavilony zbudoval tesařský mistr a správce pily Josef Herian, který měl na uspořádání výstavy velké zásluhy. Dále zde stály stánky cukrářů, kolářů, sedlářů, kovářů, firmy V. Klauz z Prahy vyrábějící hole a deštníky, kamenosochařské firmy J. Šmejkal z Domažlic a dalších.
Ve dnech 14. až 16. srpna se konala výstava drobného zvířectva na poli V. Jiříka u sokolovny. Přihlášeno bylo na 100 koní, 50 ks hovězího dobytka, 20 čistokrevných psů, několik kusů vepřového dobytka a koz a množství drůbeže, holubů a králíků.
Zhodnocení výstavy
Výstavu zhlédlo přes 10 tisíc osob, přičemž největší návštěvnost byla zaznamenána 9., 15. a 16. srpna. Staňkov tehdy navštívili nejen četní zástupci ministerstev, úřadů nebo škol, ale i účastníci asi osmi sjezdů konaných v těch dnech ve Staňkově a okolí, zejména sjezdu staňkovských rodáků a přátel Staňkovska, který byl uspořádán 15. srpna.
Finančně skončila výstava i při značném nákladu 50 tisíc Kč s úspěchem. Výnos byl věnován živnostenské škole ve Staňkově Městysi, Lidové hospodářské škole ve Staňkově Vsi, na založení místního muzea, okrašlovacímu spolku či dramatickému odboru hasičů.
Od dubna 1925 bylo v souvislosti s přípravou výstavy vydáno sedm čísel propagačního časopisu Výstavní list, na který od října navázal nově založený týdeník Staňkovsko, který pak vycházel až do roku 1941 a je dodnes cenným pramenem pro poznání dějin Staňkovska.
Jana Hrušková, Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně
Reference a odkazy
Prameny a literatura:
Muzeum Chodska v Domažlicích, fotografie.
Okénko do minulosti. Staňkovsko, 1940, č. 34 (24. 8.), s. 1.
Výstavní list, 1925, č. 1–7.
Zahájení výstavy v Staňkově. Posel od Čerchova, 1925, č. 33 (14. 8.), s. 1.
O autorovi
Mgr. Jana Hrušková působí jako archivářka ve Státním okresním archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně.
































