V Chebském archivu je jako archivní kulturní památka uložena závěť blahoslaveného Hroznaty, kterou tento český šlechtic a zakladatel kláštera premonstrátů v Teplé nechal pořídit v březnu roku 1197.
Vůbec nejstarším dokumentem, o který chebský archiv pečuje, je listina vydaná v březnu 1197. Český šlechtic Hroznata pro případ, že by se nevrátil z křížové výpravy, v listině odkázal většinu svého majetku klášteru premonstrátů v Teplé, který sám krátce předtím založil. Křížová výprava se však rozpadla, aniž by vůbec do Svaté země dorazila, a Hroznata se vrátil domů. Tepelský klášter pak bohatě obdaroval a sám do něho v roce 1201 vstoupil. Zde však českého šlechtice dostihl tragický osud. V roce 1217 padl do zajetí nepřátel z Chebska, kteří jej uvěznili snad na hradě Kinsberg (Starý Hrozňatov) a žádali za něj od kláštera tučné výkupné. Hroznata spolubratřím zakázal na podmínky vyděračů přistoupit a zemřel ve vězení 14. července 1217 hlady. Hroznata, který byl v roce 1897 prohlášen za blahoslaveného, je dnes uctíván jako patron politických vězňů a Plzeňské diecéze a probíhá proces jeho svatořečení.
Závěť a zakládací listina tepelského kláštera
Velkorysý Hroznatův odkaz tepelskému klášteru vytvořil majetkovou a hospodářskou základnu, díky které se mohl klášter po následující staletí úspěšně rozvíjet. Proto bývá listina s Hroznatovou závětí označována za zakládací listinu tepelského kláštera. Tepelští premonstráti získali tržní ves Teplou se vším příslušenstvím a dále všechny ostatní Hroznatovy pozemky. V listině Hroznata pamatoval také na příbuzné, přátele a služebníky, především na své sestry Vojslavu a Juditu. Vojslava na základě bratrovy závěti získala Chotěšov, kde Hroznata založil jako protějšek tepelské kanonie ženský klášter sester premonstrátek. Jako svědkové v listině vystupují nejvýznamnější osobnosti českého státu: pražský biskup a český kníže Jindřich Břetislav s bratrem Vladislavem, moravský biskup Engelbert, brněnský údělný kníže Spytihněv, olomoucký údělný kníže Vladimír a sedmnáct dalších velmožů a šlechticů. Hroznatův testament představuje první dokument svého druhu vydaný na našem území, neboť se jedná o nejstarší dochovanou listinu pořízenou šlechticem, tedy soukromou osobou.
Nejstarší dochovaná šlechtická pečeť
Původně byly k listině přivěšeny tři pečeti, ale na závěsu z modrých nití se zachovala pouze pečeť Hroznatova, která je zároveň nejstarší dochovanou šlechtickou pečetí u nás. V dolní polovině je značně poškozená, zřetelně však rozeznáme dvojí z trojího jeleního paroží hroznatovského erbu a v opise písmena [+.S.P……TA]. Znak svého zakladatele převzal do erbu tepelský klášter. Listina je psána na pergamenu o šířce 480 mm a výšce 255 mm a jejím jazykem je latina.
Hroznatovu závěť jako pozoruhodný dokument osobně studovali přední představitelé českého dějepisectví, například František Palacký, Pavel Josef Šafařík, Karel Jaromír Erben, August Sedláček a Karel Vladislav Zap. Ministerstvo vnitra československé republiky prohlásilo 7. července 1977 Hroznatovu listinu archivní kulturní památkou. Listina byla v roce 1981 restaurována v konzervátorské dílně Státního oblastního archivu Plzeň. S výjimkou dvou nedochovaných pečetí a poškození pečeti Hroznatovy se listina nachází v perfektním stavu.
Mgr. Hana Knetlová, Státní okresní archiv Cheb
Reference a odkazy
Prameny a literatura:
SOkA Cheb, fond Premonstráti Teplá, inv. č. 1, Hroznatův testament z roku 1197.
HAUBERTOVÁ, Květoslava. K historii Hroznatovy listiny z roku 1197 (CDB I č. 357). [tiskem nepublikovaná stať]. 1997.
HAUBERTOVÁ, Květoslava. O nejstarších tepelských listinách. Plzeň: Státní oblastní
archiv, 1981.
HLINOMAZ, Milan. Blahoslavený Hroznata, jeho rod a znak. Příspěvek k počátkům české
genealogie a heraldiky. Heraldika a genealogie: zpravodaj České heraldické a genealogické
společnosti, 2000, roč. 33, s. 125–138.
HLINOMAZ, Milan. Blahoslavený Hroznata Tepelský. II. Přehled současných znalostí o jeho
životě: rodiště, rok narození, rodiče. Na Hroznatově míse: sborník Řeholní kanonie
premonstrátského řádu v Teplé, 2000, č. 2, s. 17–23.
HLINOMAZ, Milan. Blahoslavený Hroznata Tepelský. III. Přehled stavu současných znalostí
o jeho životě: rodový původ. Na Hroznatově míse: sborník Řeholní kanonie premonstrátského
řádu v Teplé, 2001, č. 3, s. 29–39.
HLINOMAZ, Milan. Klášter premonstrátů Teplá. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2003.
KUBÍN, Petr. Účast bl. Hroznaty na křížových výpravách a založení kláštera Teplá. Studie o
životní etapě českého velmože na konci 12. století. Západočeský historický sborník, 1998, č.
4, s. 41–66.
KUBÍN, Petr. Blahoslavený Hroznata: kritický životopis. Praha: Vyšehrad, 2000.
O autorovi
Mgr. Hana Knetlová působí jako archivářka ve Státním okresním archivu Cheb.






























