Zajímavosti

Heinrich Gradl (1842–1895), archivář a historiograf

Heinrich Gradl, historik a bývalý ředitel chebského archivu a muzea, patří k významným osobnostem chebského regionu a je považován za prvního skutečného dějepisce města Chebu.

Heinrich Gradl se narodil 13. února 1842 v Chebu jako syn chudého provincionálního malíře. V letech 1853–1860 navštěvoval chebské gymnázium a pak tři roky studoval historii a germanistiku na Karlově univerzitě v Praze. Kvůli svému zdravotnímu stavu a nedostatku finančních prostředků byl nakonec nucen studia zanechat. Z důvodu těžké nedoslýchavosti nemohl zastávat žádné učitelské místo, a proto nastoupil jako úředník do spořitelny v Chebu.

V roce 1878 převzal po Vinzenzi Pröklovi vedení chebského archivu a správu muzea, ačkoliv k jeho definitivnímu jmenování archivářem došlo teprve v květnu 1882. Ve své práci navázal na své předchůdce a také podstatně prohloubil a precizoval uspořádání tří hlavních skupin archiválií (listiny, listy a spisy). Postaral se rovněž o to, aby byl archiv v roce 1892 přestěhován do tří místností v přízemí nově postavené budovy tzv. Rudolfina, a sepsal i nový archivní řád.

Po přestěhování archivu se zpočátku věnoval hlavně uspořádání archivní knihovny, která tehdy obsahovala více jak tři tisíce svazků. Také třídil sto padesát obsáhlých fasciklů spisů, jež dosud nebyly popsány a začleněny do registratury. Kvůli těmto spisům musel vytvořit celou řadu nových tematických skupin.

Heinrich Gradl během svého působení jako ředitel chebského archivu významně pozvedl vědeckou úroveň této instituce. Osobním i úředním stykem s řadou významných německých i českých archivářů a historiků se postaral o rozšíření povědomí o chebských archivních souborech a vytvořil podmínky k jejich vědeckému využití. Během 70. a 80. let 19. století se zařadil k nejvýraznějším osobnostem chebského veřejného a kulturního života. Oprávněně bývá označován za prvního vědeckého historiografa Chebska.

Mezi jeho nejvýznamnější díla patří edice Die Privilegien der Stadt Eger (1879), Die Chroniken der Stadt Eger (1884) a Monumenta Egrana (1886) a dále pak první vědecké zpracování chebských dějin Geschichte des Egerlandes (bis 1437) (1893). Přispíval také do různých odborných i vlastivědných časopisů (např. Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen) i místních ročenek a sborníků (Egerer Jahrbuch, Kalender für das Egerland), psal básně a věnoval se i přírodovědě a filologii. V reprezentativním díle habsburské monarchie Die österreichisch-ungarische Monarchie im Wort und Bild mu byl svěřen úkol vylíčit německé dialekty v Čechách. Ačkoliv se jednalo o významem zanedbatelnou studii, Gradlovi přesto zvýšila společenskou prestiž, protože nad dílem držel ochrannou ruku sám korunní princ Rudolf.

Jeho neúnavná práce v archivu se mu nakonec stala osudnou. Dne 16. ledna 1895 kolem poledne spadl při hledání jedné knihy ze žebříku a utrpěl zlomeninu bérce na pravé noze. Kvůli sněti musel záhy podstoupit amputaci a 3. března 1895 ve věku 53 let zcela vysílen zemřel.

Eva Hošková, Státní okresní archiv Cheb

Reference a odkazy

Prameny a literatura:

SOA Plzeň, SOkA Cheb, fond Gradl Heinrich

BOHÁČ, Jaromír. Deset obrazů z dějin chebského muzea. Cheb: Chebské muzeum, SOkA Cheb, Společnost Aloise Johna, 2003.

HOFFMANNOVÁ, Jaroslava – PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha: Libri, 2000.

KUBŮ, František – NEKUDA, Cyril. 250 let chebského archívu. Cheb: SOkA Cheb, 1982.

STURM, Heribert. Das Archiv der Stadt Eger. Eger: Archiv der Stadt Eger, 1936.

TRÖTSCHER, Josef. Zur Erinnerung an Heinrich Gradl. Egerer Jahrbuch, roč. 26, 1896, s. 177–180.

O autorovi

Mgr. Eva Hošková působí jako archivářka ve Státním okresním archivu Cheb.

Další zajímavosti

Přejít nahoru