Škodovy závody v Plzni po skončení 1. světové války hledaly nové výrobní obory, které by částečně nahradily zbrojní výrobu. Jedním z nových oddělení se stala automobilka.
Počátky automobilového oddělení v Plzni
Zprvu se vyráběly především motorové tahače, benzínové lokomobily, motorové pluhy Excelsior a obrněné automobily. Pozornost se postupně obrátila k produkci nákladních a osobních automobilů. Projekty se řešily především formou licencí. Tato praxe umožňovala rychle si osvojit základy nové výroby a získat prostor k vlastní technické a technologické práci. Ukazovalo se, že přípravné práce, výstavba vlastních provozů i konstrukční činnost mohou být zdlouhavé, a hrozilo zvýšení náskoku cizí konkurence.
Automobilka v Mladé Boleslavi
Řešení se našlo v roce 1925, kdy Škodovy závody plně převzaly zavedenou firmu Laurin a Klement v Mladé Boleslavi (založena 1895). Tato společnost se dostala do finančních potíží, a navíc ji postihl velký požár. Vlastnímu spojení předcházela několikaměsíční jednání o organizačních, personálních, obchodních, finančních a právních záležitostech. K fúzi obou podniků došlo tak, že 80 tisíc akcií firmy Laurin a Klement bylo vyměněno v poměru 2:1 za akcie Škodovky. Škodovy závody převzaly veškerý majetek, aktiva, práva, pasiva a závazky firmy Laurin a Klement. Ochranná známka Laurin a Klement měla zůstat zachována. Fúzi schválily valné hromady obou firem v červenci 1925. Dosavadní ředitel Vladimír Klement se stal generálním radou a členem správní rady Škodových závodů. Další místo v radě získal i jeho spolupracovník Emil Miřička. Tato fúze významně posílila postavení Škodovky v automobilovém oboru. Umožnila také rozčlenit její výrobní program na plzeňské oddělení, kde byla produkce zaměřena na těžší nákladní automobily, traktory a autobusy. Pokračovala zde výroba licenčního osobního vozu Škoda Hispano-Suiza. Automobilka v Mladé Boleslavi vedle osobních automobilů vyráběla lehké dodávkové a nákladní vozy. Zároveň se zde začalo s rozsáhlou výstavbou nových provozů, zejména karosárny, která dodávala i do plzeňského oddělení. Tři roky po sloučení měly provozy v Mladé Boleslavi dvojnásobek zaměstnanců a výroba stoupla čtyřikrát. Logo Laurin a Klement se nadále používalo na vozech vyvinutých do roku 1925, avšak ve spojení s označením ŠKODA. Nové konstrukce byly uváděny na trh pouze se škodováckým logem.
Automobilka v Mladé Boleslavi byla součástí koncernu Škodových závodů do zestátnění v roce 1945.
Ladislava Nohovcová, Státní oblastní archiv v Plzni, 3. oddělení
Reference a odkazy
Prameny a literatura:
Státní oblastní archiv (dále SOA) v Plzni, fond Škodovy závody, akciová společnost Plzeň – GŘ Praha, kar 6, inv. č. 36; kar 31, inv. č. 152.
SOA v Plzni, fond Škoda, k. p., Plzeň, kar 850, inv. č. 1126.
KARLICKÝ, Vladimír a kol. Svět okřídleného šípu: koncern Škoda Plzeň 1918–1945. Praha, 1999, s. 60–61.
O autorovi
Mgr. Ladislava Nohovcová působí jako vedoucí 3. oddělení ve Státním oblastním archivu v Plzni, pracoviště Klášter u Nepomuka.






























